Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jára Cimrman a Lenin

17. 4. 2015

Soustavná práce našeho bádání v archivech se opět vyplatila a přinesla Institutu JDC ovoce. V nejvýznamnějších novinách počátku XX.století "Národní politika" se objevil 31.1.1912 článek fejetonisty Martina Regnera, který níže citujeme. Nutno podotknout, že po výslechu účastníka nehody na C. a K. policejním úřadě, bylo zjištěno, že onen zraněný cizinec narazil do velice známé osobnosti pražských kaváren a šantánů, jménem Jaroslav "Jára" Cimrman. Jak vidno i zde historie zasáhla. Úplnou náhodou narazil ruský mužík do českého génia, který byl o sto let později prohlášen "Největším Čechem".

Ale poslechněme si zajímavé vyprávění:

V zimě roku 1912 bylo žižkovské kluziště přeplněno bruslaři. Někteří manželé se drželi a jezdili v páru, děti výskaly a výrostci špásovali s děvčaty. Jediný kdo tady bruslil se vší vážností s rukama za zády, byl nevelký muž s bradkou, knírem a pleší. Po nějaké době ho kroužení jedním směrem omrzelo, a proto se rozhodl, že bude směřovat proti proudu, všem zvyklostem a měšťákům navzdory. Téměř okamžitě však narazil do jednoho sporého muže jako do skály.

Co to děláte vašnosto?“ otázal se tlouštík.

Muž neodpověděl, protože při pádu třísknul lebkou o led a ztratil vědomí. Po marných pokusech ho vzkřísit byl odvezen do nemocnice Na Františku, ale ani tam se ten člověk neprobral.

Druhý den nad ním uvažovali lékař a policista.

Co myslíte, doktore,“ ptal se strážmistr, „kdo to může být? Zaslechl jsem, že snad nějaký cizinec.“

Těžko říct,“ přemítal lékař nespouštěje zrak z plešaté hlavy na polštáři. „Kdyby měl vzadu copánek, byl bych si skoro jist, že je to Tatar.“

No dobrá,“ vzdychl si strážce zákona. „Zítra zhotovíme fotografii a dáme ji do novin.“

To však nebylo potřeba, protože večer se pacient probudil. Asi hodinu pozoroval honící se světla po stropě a pak zašeptal:

Da zdravstvujet proletarskaja revoljucia.“ A potom ještě: „Vo vremja prazdnika ja katalsja na kaňkach.“

Postupně se Vladimíru Iljiči paměť zcela obnovila. Vzpomněl si, že přijel do Prahy, aby se tu sešel s ostatními bolševiky a vysvětlil jim, jak zbořit starý řád a nastolit diktaturu dělnické třídy.

Vyhledali jsme potomka pisatele tohoto zajímavého vyprávění. Je jím jeho pravnuk, dle rodinné tradice stejného jména, který nám řekl: "Kdyby se na žižkovském ledě praštil do hlavy trochu víc, snad by na lidstvo čekala lepší budoucnost."

Domníváme se, že není třeba nic dalšího dodávat.

A k tomu dobový obrázek:

stazeny-soubor.png

 
 

 

Portrét


Fotoalbum


Poslední fotografie


HF Propagation


select language




Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2019 >>

Statistiky

Online: 2
Celkem: 447152
Měsíc: 3377
Den: 126