Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hvězdný prach

28. 8. 2015

Nádherná skladba z roku 1927 z dílny Hoagy Carmichaela, kterou si neodpustily zařadit do svého repertoáru nejlepší swingové hvězdy světa. Zřejmě nejlépe to zvládl famózní Nat King Cole

natkingcole_01.jpg

v těsném závěsu za ním asi Frank Sinatra. Skladba byla volbou zařazena do padesáti nejlepších hudebních děl a je uložena v Knihovně Kongresu USA v Národním registru záznamů.

Mé vzpomínky jdou hodně do minulosti, do doby, kdy primárním spotřebičem v domácnosti bylo rádio. A ke konci každého týdne, v podvečer se ozvala nádherná znělka - Hvězdný prach, orchestru Karla Vlacha. Pořad uváděl (tehdy mladík z Písku) Vladimír Dvořák.

Je nutno říci, že orchestr Karla Vlacha byl jedním z mála v začínající komunistické republice, který byl soudruhy trpěn. Domnívám se, že tomu bylo proto, že chytrý Karel Vlach zdůvodňoval hudbu, kterou provozuje jeho orchestr jako díla černých otroků, kteří trpí pod bičem imperialistických otrokářů "strýčka Sama". Ministrovi kultury Václavu Kopeckému by nejspíše vstaly poslední vlasy na plešaté hlavě, pokud by se dozvěděl, že Karel Vlach hraje nádherně aranžované skladby populárních US ARMY orchestrů, v čele s tím nejlepším, což byl orchestr Glenna Milera.

Mé osobní seznámení s orchestrem Karla Vlacha bylo o prázdninách po maturitě (1958), kdy jsme se s kamarádem Standou Charvátem vypravili na inzerovaný koncert do Strakonic. Kolik stál lístek již nevím, ale vidím natřískané letní kino, kde se ze tmy rozsvěcují silné reflektory a vstupují pánové červenými saky (!!!) a jako poslední malý rtuťovitý mužíček Karel Vlach. trochu si podupal a spustila se lahodná melodie Hvězdného prachu. Nutno říci, že v té době hráli v orchestru zřejmě nejlepší jazzmani v ČSR: saxofon-Karel Krautgartner, trubky - Richard Kubernát a Jiří Jelínek (později Motýl v Semaforu), trombon - Vladimír Raška a u bicích byl Pepa Poslední (bohužel později oběť letecké katastrofy v Mongolsku s orchestrem Karla Duby). A my slyšeli ty největší hity orchestru G.Milera: In the Mood, Šňůra perel a Chattanooga Choo Choo. Ke konci nešlo o potlesk, to byla vřava ! Samozřejmě vše jsem měl na 45-kách, ale vidět i slyšet to on face byl nezapomenutelný zážitek. I řekli jsme si se Standou, že se druhý den (neděle) vypravíme z Volyně (kde Standa bydlel)  p ě š k y   do Vodňan, další zastávka orchestru po jihu Čech. Zážitek stejný, možná i velkolepější. Stihli jsme i poslední motorák o půlnoci do Prachatic, což bylo mé tehdejší QTH.

Pokud Star dust neznáte tak:

https://www.youtube.com/watch?v=DjU6ZjrQulc

 
 

 

Portrét


Fotoalbum


Poslední fotografie


HF Propagation


select language




Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2019 >>

Statistiky

Online: 1
Celkem: 447151
Měsíc: 3378
Den: 125